Podle dosavadních zkušeností považuji za nejproduktivnější období pro lov kaprů na mušku, období od začátku měsíce května do konce měsíce září. Vše ale záleží na vývoji počasí v daném roce a též na oblasti ve které se hodláme tomuto lovu věnovat. Určitě jiný bude začátek a konec této sezony v oblasti jižní a teplé, kde se nastupující jaro již hlásí nalitými pupeny stromů zatímco na severu ještě plní tající sníh koryta potoků a řek ledovou vodou. Určité výjimky, však potvrzují pravidlo.
Osobně pocházím z dosti chladné oblasti Moravy, ale před několika lety po extrémně teplé zimě se mi podařilo ulovit kapra na umělou mušku mezi ploticemi, tloušti a okouny již v polovině února. Pokud je nástup podzimu pozvolný s delším babím létem,je možno cíleně lovit kapry na mušku ještě v měsíci listopadu. Základní podmínkou úspěšného lovu je, aby kapři aktivně naplouvali do přítokových oblastí, mělčích zátok a okolí břehů, stoupali k hladině a stáli, nebo se pohybovali těsně pod ní.
[print_gllr id=129]
Nevhodné jsou chladné a deštivé dny, silné změny tlaku a severní proudění. Výborné jsou teplé jarní dny, kdy kapři naplouvají do zatopených přítokových oblastí a s oblibou se zde proplétají mezi potopenými keři a travinami. Dále horké letní dny mezi jedenáctou a osmnáctou hodinou, též pak stmívání. Kapry je možno lokalizovat několika způsoby- ryby přímo vidíme jak stojí nebo proplouvají pod hladinou, někdy vidíme pouze stíny, nebo na jejich přítomnost usuzujeme podle bublin bahenního plynu stoupajících k hladině. Řetězce bublin by se měly pohybovat určitým směrem, v opačném případě se jedná o samovolný únik plynu. Dále podle zkalených pásů vody které se táhnou za kapry hledajícími potravu v usazeninách dna. Některé mělčí zátoky s bahnitým dnem, bývají ryjícími kapry permanentně zakaleny. Podobně se mohou chovat větší líni nebo cejni. Na přítomnost ryb je možno usuzovat též podle pohybujících se stvolů vodních rostlin nebo větviček zatopených keřů.Poslední možností, je lovit v místech kde jsme již někdy byli úspěšní a ryby zde pouze tušíme. To se týká především hlubších míst s pevným dnem.
Ještě bych rád uvedl jednu vysledovanou zkušenost, která může být určitým vodítkem. Pokud kapry přímo vidíme ať už pod hladinou nebo v mělké vodě u dna a chovají se klidně, pomalu poplouvají, blýskají se boky a nejsou plaší, máme velkou naději na úspěch. Naopak pokud ryby rychle a nervosně proplouvají, často mění směr a nedrží se v hejnu, nejsou naše šance valné. Při lovu bolenů na řece Moravě jsem byl se svým kolegou svědkem zvláštního úkazu v klidném a hlubokém nadjezí jednoho ze splavů. Morava zde byla široká dobrých padesát metrů a ze dna řeky se valila přímo oblaka kalu jež pokrývala úctyhodnou plochu. Vše působilo tajemně až mrazivě. Usuzovali jsme, že dno řeky zde muselo filtrovat pořádné hejno kapřích titánů.
ing.Milan Steuer
